den 9
Když tvoříš, je snadné nechat se ovlivnit tím, co vidíš kolem sebe.
Myslím si, že umělce a designery ovlivňuje tento fenomén více, než jiná odvětví, protože přeci jen…
…my tvoříme ze sebe a máme trošičku tendenci spojovat hodnotu toho, co vytvoříte s naší vlastní hodnotou…
…a to může někdy dost bolet…
Je úplně normální a běžné, že ti může vyskakovat otázka typu…
„Je to dost dobré?“ nebo „Proč to moje nevypadá tak jako třeba Žofky :)?“
Ale, musíme si připomínat, každá cesta je jiná – a tvoje tvorba je jedinečná, protože vychází z tebe, z tvých zkušeností, z tvého života.
Porovnávat se s ostatními může být lákavé, ale často to přináší pochybnosti, které nám nepomáhají, naopak, když tomu propadneme, mohou nás velmi brzdit a někdy i zastavit.
Když se začnu porovnávat, vždycky si vzpomenu na jeden můj příběh.
Byla jsem kdysi v zahraničním kurzu s jednou ženou, která měla nádherné vzory, vyhrávala všechny soutěže, všichni jí práci lajkovali, chválili…musím si přiznat, že jsem jí velmi obdivovala a i trochu záviděla.
A samozřejmě jsem si to opět převáděla sama na sebe…že já nejsem tak dobrá. (v tu dobu jsem navrhovala asi měsíc. :) )
Nechápala jsem, kde bere čas na takovou tvorbu, nápady a posléze jsem se začala ptát sama sebe, jaktože taková úspěšná designerka své vzory neprodává?
Zeptala jsem se jí…
Tato žena byla velmi vážně nemocná a dnes, několik let po tomto zážitku stále bojuje, minulý týden jsem jí psala, jak se jí daří a nyní nemůže kvůli svému zdraví ani navrhovat.
Když jsem tehdy zjistila, jak na tom je…styděla jsem se…záviděla jsem někomu,
o kom jsem vůbec nic nevěděla, ano její práce byla úžasná…
…ale měnila bych s ní? Nikdy!
Nevíme nic o člověku a o práci, kterou obdivujeme, jediné, co je důležité, je náš vlastní život…a také to, co my s ním uděláme.
Tvořte, dokud můžete a nechte proces, aby vás plnil radostí, ne frustrací.
To, že můžeme tvořit je dar sám o sobě!
Dnešní úkol je velmi jednoduchý, dovol si dnešní tvorbu užívat bez hodnocení. Dej si sama pochvalu, poňuňej se :), řekni si, jak jsi skvělá, že vůbec tvoříš, že se učíš něco nového. Že děláš něco krásného, že plníš svou duši. Poděkuj svému tělu, že ti dovolí používat své ruce, že tvé oči vidí barvy, že se tvé plíce s každým nádechem plní vzduchem.